Začátek snu o statku

Popravdě, opravdový začátek, ta chvíle, kdy jsme si řekli, že zrovna takhle chceme žít přicházela postupně a žádný zlom nebo třesk se nekonal. Začala jsem se zajímat o to, co jím, kde to jídlo vzniká a kde se vlastně bere, že řízek neroste na stromech a buráky jsou v zemi. Na internetu a sociálních sítích byly vždy jen jednostranné a nepodložené informace, proto jsem šla studovat Rozvoj venkovského prostoru, kde jsem se v kostce dozvěděla o zemědělství. A ve školství mi přeci kecat nebudou 🙂 Ale nelíbí se mi představa, že hospodářská zvířata žijí v klecích nebo boxech na malém prostoru a neví, jak vypadá tráva a slunce. A že kráva mléko nedává jen tak. Musí to jít přece i jinak. Nemusíme před výsadbou nebo výsevem zeminu nakrmit tunou chemie. Já chci nechat žížaly žít! 🙂

A tak postupně jsme se rozhodli, že pražský život, kde máme vše jak na zlatém podnose s růžovými brýlemi, vyměníme za život na statku a budou z nás sedláci. No, bude to hromada srandy a dřiny…